Kulturní památky
Vojkovický kostel
Za založení kostela a také fary vděčí Vojkovice benediktinskému klášteru v Třebíči, kterému obec patřila až do roku 1502. Kostel byl vybudován v gotickém stylu. Je rozdělen dvěma šestibokými sloupy na dvě nestejně velké lodi. Sloupy jsou umístěny mimo hlavní osy. Toto je způsobeno tím, že pravděpodobně na počátku třicetileté války, kdy kostel vyhořel, došlo k přemístění vchodu, který byl do té doby umístěn na severní straně, na stranu západní. Na východní straně pak bylo vystavěno presbyterium s římským kulatým obloukem. Poslední velká úprava interiéru kostela pochází z 1.pol. 19.stol, neboť 7.dubna 1828 kostel zcela vyhořel.
Hlavní oltář tvoří obraz sv. Vavřince, patrona obce z roku 1831. Věž kostela, dnes 37 m vysoká, byla rovněž v průběhu století několikrát přestavována. Od roku 1792, kdy kostel rovněž vyhořel, je kostelní věž o celé jedno patro nižší. Toto patro totiž bývalo postaveno celé ze dřeva a po tomto osudném požáru už nebylo obnoveno. Také zvony na věži byly mnohokrát zničeny. Někdy to byl požár, jindy zase válka, kdy zvony posloužily na výrobu zbraní. Poslední tři, které zde najdete pochází z 30. let minulého století. Okolo kostela se od nepaměti rozkládá místní hřbitov, který se také postupně měnil.
Do skoro dnešní podoby byl hřbitov rozšířen a upraven v letech 1792 – 1818, kdy byl zrušen dětský hřbitov před kostelem a samotný hřbitov byl rozšířen. Ke kostelu patří i hřbitovní kaple neboli márnice, která byla vybudována mezi lety 1793 – 1815, tedy v době, kdy byla prováděna velká oprava místního hřbitova. Kaple byla vystavěna z červených pálených cihel v anglikánském stylu, uvnitř pak omítnuta a vymalována. Dnes slouží jako skladiště na máry a jiné věci potřebné pro údržbu hřbitova.
Kaplička (Boží muka)
Boží muka při cestě na Syrovice, stojí už od samého počátku 18. století. Tyto stavby bývaly, stejně jako morové sloupy, stavěny jednak jako poděkování za „přežití“ morové rány, a jednak měly obec před další takovou pohromou ochránit. V nikách je vyobrazena Svatá Trojice, Pieta a svatý Antonín Padovský.
Vojkovický mlýn
První mlýn stával u starého řečiště Svratky, jen asi o 50 metrů dál, než stojí ten dnešní. V roce 1730 dal hrabě Sinzendorf postavit nový mlýn. Mlýn v roce 1917 vyhořel a na jeho místě byl vybudován mlýn v dnešní podobě. Od roku 1905 byl mlýn elektrifikován, od roku 1909 dodával energii pro celou obec. To se změnilo až roku 1936, kdy byly Vojkovice napojeny na republikovou síť. Ve mlýně fungovala i pila, pekárna a obchod se smíšeným zbožím. Nacházel se tady také první telefon.
Náves a park
Vojkovická náves je oblast mezi kostelem a budovou obecního úřadu. Málokdo však ví, že tato část obce dostala svou nynější podobu v roce 1933, kdy se vojkovičtí rozhodli vybudovat před radnicí park. Velký prostor okolo sochy sv. Jana Nepomuckého byl osázen lípami a květinami. Park zůstal beze změn až do osvobození obce v roce 1945, kdy zde bylo zřízeno dočasné pohřebiště ostatků příslušníků Rudé armády. V místě hrobů byl později vybudován památník osvobození obce, který dostal svou současnou podobu v roce 1965.
Pomník padlým za 1. světové války
První světová válka začala nechvalně známým atentátem na rakousko-uherského následníka trůnu Ferdinanda d´Este 28.6.1914. Z Vojkovic byli odvedeni první vojáci už 1. srpna 1914. Proto dne 14. září 1924 se konalo slavnostní odhalení a vysvěcení pomníku padlým ve světové válce. Dodnes tento pomník najdete vpravo od vchodu do kostela. Na vrcholu pylonu byla umístěna měděná koule, na které stál orel s roztaženými křídly. Na samotném pylonu nahoře byly připevněny číslice 1914 a 1918 a pod nimi vavřínové věnce se zkříženými zástavami uvnitř. Ve výklencích pylonu byla deska z tmavého mramoru, na které byly upevněny fotografie padlých vojáků pocházejících z Vojkovic a nápis „Vlast svým hrdinům – synům ověnčeným vavřínem, poroseným slzami.“
Socha Josefa II
K návsi kdysi patřila i socha Josefa II, i když v obcích monarchie na rozdíl od populistických měst nebývalo zvykem stavět sochy panovníkům. Byla to vlastně vyjímka osvícenému panovníkovi, císaři Josefu II. Tyto sochy sice nebyly žádnou vzácností, protože se vyráběly z formy z bronzu v Blanských železárnách. Socha byla pořízena formou sbírky od místních občanů a odhalena 24.8.1884. Na jejím podstavci byl nápis: „Člověku, který si vážil lidí, císařskému rolníkovi, osvoboditeli sedláků v děkovné úctě obyvatelé obce Vojkovice. Socha úspěšně přežila monarchii a byla odstraněna až po 1. válce, následně byla zazděna v hasičské zbrojnici, aby se znovu objevila po druhé světové válce. Pak se přesunula do muzea do Židlochovic, po jeho zrušení na zahradě budovy LŠU a odtud byla zapůjčena do Josefova, kde zůstala do roku 1991. Po dlouhém dokazování vlastnických práv nakonec byla vrácena socha do Vojkovic a v současné stojí na Obecním úřadě ve volební místnosti a čeká na restaurování.
Sochy a kříže
Mezi vojkovickými bylo mnoho věřících. Někteří chtěli po sobě zanechat památku, jako poděkování za ochranu nejen svých nemovitostí a rodiny, ale celé obce. Z roku 1770 pochází kamenný kříž před kostelem. Byl to dar Georga Holzapfela. V roce 1808 dal vyrobit Martin Weiss sochu sv. Vavřince – patrona obce. Socha sv. Floriána z téhož roku byl dar Sebastiana Schüllera.